Jak se léčí neuroendokrinní nádory (NEN)?

Operace je obvykle první volbou léčby v případě, že zobrazovací vyšetření ukazují, že primární nádor je obsažen v jedné oblasti těla (je lokalizovaný), nebo došlo pouze k omezenému šíření v tělesném orgánu. V případě, že je možné nádor operativně zcela odstranit, nemusí být zapotřebí žádná další léčba.

I v případě, že se primární nádor rozšířil (metastázoval), stále může být možné přistoupit k operaci a odstranit část nádoru i případné další sekundární nádory.

Takováto operace se nazývá cytoredukční operace (debulking) a představuje zmenšení masy nádoru.

Pokud GEP-NEN nebo jiné NEN blokují orgán, jako například střeva, pak může být operace užitečná pro uvolnění uzávěru. Jestliže se nádor rozšířil do jater, může se přistoupit k operaci pro odstranění částí jater obsahujících nádor. Velmi zřídka může být zvažována transplantace jater.

Radioterapie je jednou z možností léčby NEN. Ke zničení nebo poškození rakovinných buněk využívá vysokoenergetické částice nebo vlny, například rentgenové paprsky, gamma záření, svazky elektronů nebo protony.

Před zahájením radioterapie budou provedena zobrazovací vyšetření pro určení přesného místa nádorů.

Cílem radioterapie je poskytnout co nejvyšší šanci na vyléčení či zmenšení nádoru při co nejnižších dávkách na okolní zdravé buňky, aby se zabránilo nežádoucím účinkům léčby. Jiné názvy pro radioterapii jsou radiační terapie nebo ozařování.

Zevní radioterapie svazkem elektronů se u pacientů s nádorovým onemocněním provádí jako série krátkých, každodenních zevních ošetření, obvykle po dobu několika týdnů.

Používá se vybavení zvané lineární urychlovač, jež je podobné velkému rentgenovému přístroji. Každé z těchto krátkých ošetření se nazývá frakce. Dávkování zevní radioterapie ve frakcích znamená, že normální buňky utrpí menší poškození než rakovinné buňky.

Intraoperační radioterapie (IORT) je relativně nový a velmi přesný způsob, jak provést radioterapii během chirurgického zákroku. Ozařování se aplikuje v průběhu operace přímo do oblasti, kde byl odstraněn nádor. To může pomoci odstranit mikroskopické nádorové buňky a potenciálně snížit možnost opětovného růstu nádoru. V některých případech stačí jediná terapie, ačkoli někteří pacienti budou ještě po krátkou dobu po operaci potřebovat další zevní radioterapii.

Chemoterapie obnáší použití protirakovinných (cytotoxických) léků ke zničení rakovinných buněk, obvykle tím, že zastaví schopnost rakovinných buněk růst a dělit se. Systémová chemoterapie se provádí skrze krevní oběh, aby zasáhla neuroendokrinní rakovinné buňky v těle.

Běžný způsob, jak podávat chemoterapii, je pomocí jehly (intravenózní podávání) za použití tenké trubičky (katétru) zavedené do žíly, nebo pomocí pilulek či kapslí podávaných ústy (perorálně).

Druh chemoterapie, kterou budete dostávat, bude záviset na tom, kde v těle NEN vznikly.

Například někteří lidé mohou podstupovat chemoterapii k léčbě NEN ve slinivce břišní (pankreatické NEN) nebo v plicích (bronchiální NEN). Chemoterapie k léčbě NEN se může používat samostatně nebo společně s jinými druhy léčby a postupy, jejichž přehled byl podán v této sekci.

Cílená protinádorová léčba jsou léky nebo jiné látky, které blokují růst, vývoj a šíření nádoru tím, že překážejí konkrétním molekulám zapojeným do karcinogeneze (procesu, ve kterém se z normálních buněk stávají rakovinné buňky), nádorového cévního systému a růstu nádoru.

Tato léčba je také známa jako cílená molekulární léčba. Používá se k léčbě určitých typů neuroendokrinních nádorů a cílí na biologické rozdíly mezi rakovinnými buňkami a normálními buňkami.

Některé druhy cílené molekulární léčby mohou bojovat s nádorovými buňkami, aniž by došlo k poškození zdravých buněk.

Cílená protinádorová léčba může být předepsána jen některým pacientům s NEN.

Analoga somatostatinu jsou léky, které napodobují účinek somatostatinu.

Somatostatin je hormon – chemický posel, který je přirozeně tvořen v těle. Může zastavit nadměrnou produkci jiných hormonů, jež jsou příčinou příznaků neuroendokrinních nádorů, jako je průjem, záchvatovitá zrudnutí pokožky a dušnost.

Analoga somatostatinu mohou omezit příznaky NEN tím, že zabrání tělu, aby produkovalo příliš mnoho hormonů. Mohou také potlačovat růst určitých typů NEN.

Když začnete používat analog somatostatinu, můžete dostávat injekci s tímto přípravkem až třikrát denně nebo můžete dostat déle působící injekci, jejíž účinek vydrží po dobu asi jednoho měsíce.

Interferon je přirozeně se vyskytující látka, kterou produkuje imunitní systém během nemoci, např. virové infekce nebo chřipky.

Interferon se někdy nazývá biologická léčba nebo imunoterapie a používá se k léčbě některých pacientů s NEN.

Někdy se interferon užívá jako samostatná léčba NEN.

Nicméně je často podáván s analogy somatostatinu jako součást kombinované terapie. Interferon nemusí být vhodnou léčbou pro všechny pacienty s NEN.

Další možnosti léčby jsou v současné době ve fázi klinického vývoje a mohou být dostupné v budoucnu. Upozorňujeme, že tyto druhy léčby zatím nebyly schváleny a existuje možnost, že nikdy nebudou schváleny nebo dostupné ve Vaší zemi.

Radionuklidová terapie (PRRT)

Cílená radionuklidová terapie se také nazývá peptidová receptorová radionuklidová terapie (PRRT) neboli hormonální radioterapie. PRRT je založena na použití radioaktivních látek (radionuklidů) cílících na receptory na povrchu nádorových buněk.

Při tomto typu léčby NEN se radionuklidy chemicky kombinují s hormony. Když je tato kombinovaná léčba injekčně aplikována do těla, zamíří na povrch neuroendokrinních nádorových buněk, kam dodá cílené dávky záření s cílem zabránit dalšímu růstu nádoru, či dokonce nádor zničit.

Další imunoterapie

Kromě interferonu existují jiné léky a přístupy vyvíjené konkrétně pro využití imunitního systému k napadení rakovinných buněk:

Jednou z možností je použití protilátek vyrobených v laboratoři, které dokáží rozpoznat, že buňka je rakovinná, a zničí ji bez poškození normálních buněk v těle.

Další možností je odebrat pacientovi krev, oddělit specifický typ bílých krvinek zvaných T-lymfocyty, laboratorně je upravit a pak vrátit zpět do těla pacienta.

Takto upravené T-lymfocyty pak přesněji napadnou rakovinné buňky, přičemž vynechají normální buňky.